Evropská komise představila ambiciózní revizi legislativy o DPH v Evropské unii s jasným cílem přizpůsobit se výzvám, které představuje digitální ekonomika, a zajistit větší efektivitu výběru daní. Tento přístup, zahrnutý v tzv. balíčku Life, zahrnuje přijetí nové směrnice a dvou nařízení , které budou znamenat zlom ve správě této daně ve všech členských státech.
DPH je již léta problémem jak pro daňové úřady, tak pro podniky, zejména v přeshraničním a digitálním kontextu. Těmito novými pravidly si Brusel klade za cíl zjednodušit postupy, posílit boj proti podvodům a modernizovat oznamovací povinnosti týkající se obchodních transakcí v rámci Unie.
Nový právní rámec pro digitální DPH
Prostřednictvím směrnice (EU) 2025/516 a nařízení (EU) 2025/517 a 2025/518 zavádí EU významné změny ve správě a kontrole DPH . Balíček opatření Life reaguje na potřebu, aby daňové předpisy držely krok s digitalizací, a řeší klíčové otázky, jako je přenos informací v reálném čase, široké využívání elektronické fakturace, regulace digitálních platforem a integrace mechanismů jednotného kontaktního místa pro zjednodušení postupů pro podniky i občany.
Jedním ze základních pilířů je zavedení digitálního sdílení informací v reálném čase , které umožní členským státům mít aktuální údaje o transakcích uvnitř Společenství. Tento mechanismus postupně nahradí souhrnné výkazy, které jsou hospodářské subjekty v současnosti povinny předkládat, a tím zefektivní odhalování potenciálních nesrovnalostí nebo daňových podvodů.
Elektronická fakturace je navíc srdcem nového systému . Od nynějška bude výchozím formátem pro většinu transakcí a musí splňovat evropské normy týkající se struktury a přenosu dat. To nejen automatizuje správu daní, ale také usnadní procesy odpočtu a vrácení DPH pro podniky a osoby samostatně výdělečně činné.
Pokud jde o digitální ekosystém, online platformy, zejména ty, které fungují jako zprostředkovatelé v oblasti služeb, jako je pronájem ubytování nebo pozemní osobní doprava, budou mít nové povinnosti v oblasti podávání zpráv a za určitých okolností budou považovány za fiskálně odpovědné za spravované operace.
Směrnice (EU) 2025/516: zjednodušení a transparentnost
Tato směrnice představuje významný krok vpřed ve snižování byrokratické zátěže a jasný závazek k transparentnosti. Legislativa přizpůsobuje požadavky na vykazování údajů realitě sdílené ekonomiky a omezuje potřebu daňové registrace ve více zemích pro společnosti působící přes hranice. Více informací o povinnostech osob samostatně výdělečně činných v digitální sféře naleznete v našem článku o digitální sadě nástrojů pro osoby samostatně výdělečně činné.
To umožní společnostem, které prodávají zboží nebo poskytují služby v jiných zemích EU, těžit z mnohem efektivnějšího procesu, jelikož národní informační systémy budou muset být interoperabilní a kompatibilní s novým evropským modelem. Směrnice postupně ruší požadavek na předkládání souhrnných zpráv o transakcích uvnitř Společenství, za předpokladu, že jsou splněny požadavky na digitální hlášení v reálném čase.
Hlavním zaměřením je nepochybně podpora elektronické fakturace . Členské státy budou moci vyžadovat její široké používání a faktury musí být vystavovány ve standardním, elektronicky strukturovaném formátu. To znamená, že pro uplatnění nároku na vrácení nebo odpočet daně bude nezbytné mít fakturu, která splňuje nová pravidla. Použití alternativních formátů bude povoleno pouze pro transakce v rámci stejné země, pokud to umožňují vnitrostátní právní předpisy.
Dalším významným krokem je rozšíření systému One-Stop Shop (OSS/IOSS) , který nyní bude zahrnovat i vnitrostátní dodávky od zahraničních společností koncovým spotřebitelům, a také nová ustanovení pro správu zboží vlastněného společnostmi převáženého mezi členskými státy. Toto opatření má zjednodušit záležitosti pro podniky, které prodávají ve více zemích, a umožnit jim podávat daňová přiznání prostřednictvím jediné platformy.
Text rovněž předpokládá postupné zrušení dohod o rezervních zásobách , které dosud umožňovaly držet zásoby v jiných zemích bez nutnosti okamžitého přiznání k DPH. Tyto dohody již nebudou možné po 30. červnu 2028 a zcela budou zrušeny do konce června 2029.
V boji proti podvodům se zpřísňují kontroly na digitálních platformách, které považují za povinné k DPH, pokud neexistuje spolehlivý důkaz, že službu poskytoval přímo původní poskytovatel. Stejně tak jsou posíleny podmínky a kontroly pro daňové odpočty a nároky.
Nařízení (EU) 2025/517: účinná výměna informací
Tímto nařízením si Brusel klade za cíl optimalizovat administrativní spolupráci v oblasti kontroly DPH zřízením centrálního elektronického systému (centrální VIES), který bude spravovat výměnu dat mezi národními systémy členských států. To umožní daňovým orgánům různých zemí úžeji spolupracovat při identifikaci neregulérních transakcí v reálném čase a ověřování informací poskytnutých daňovými poplatníky.
Tento nový model vyžaduje, aby členské státy EU udržovaly aktuální daňové identifikační údaje subjektů provádějících transakce v rámci EU a automatizovaly jejich kontrolu a ověřování. Nařízení dále stanoví jasné postupy pro elektronické konzultace a přenos informací týkajících se fungování systémů jednotného kontaktního místa, čímž se zlepšuje sledovatelnost a transparentnost transakcí.
Konečně zaručuje, že daňové úřady budou moci efektivně přistupovat k záznamům vedeným společnostmi v rámci těchto režimů, jakož i k údajům digitálních platforem, které fungují jako zprostředkovatelé.
Prováděcí nařízení (EU) 2025/518: jasná pravidla pro platformy a malé podniky
Třetí pilíř reformy, prováděcí nařízení, objasňuje klíčové pojmy týkající se digitálního zprostředkování a definuje, které služby se považují za poskytované prostřednictvím elektronických platforem. Činnosti, jako je pouhé zpracování plateb nebo zveřejňování reklam bez přímého zprostředkování při poskytování dané služby, jsou výslovně vyloučeny.
Dále objasňuje rozsah zvláštních daňových režimů pro malé podniky v odvětví krátkodobého ubytování a osobní dopravy. Podle nových předpisů bude na tyto režimy způsobilý pouze původní poskytovatel služeb, s výjimkou platforem jednajících jako daňoví zprostředkovatelé.
Toto nařízení rovněž definuje povinnosti týkající se registrace, podávání zpráv a uchovávání údajů pro společnosti, které převážejí své vlastní zboží do jiných zemí EU. Stanoví, jaké údaje musí být vyměňovány a uchovávány, čímž umožňuje lepší sledovatelnost a kontrolu obchodu v rámci EU.
Soubor těchto opatření usiluje o vytvoření robustnějšího, transparentnějšího a technologicky vyspělejšího daňového rámce , který reaguje jak na potřeby podniků, tak na požadavky daňových orgánů.
Dopad na společnosti, osoby samostatně výdělečně činné a správní orgány
Příchod tohoto regulačního balíčku má přímé důsledky pro podniky, osoby samostatně výdělečně činné a samotnou veřejnou správu . Na jedné straně vyžaduje technologickou adaptaci, protože elektronická fakturace a digitální přenos dat se stanou normou, nikoli výjimkou. Na druhé straně se očekává výrazné snížení byrokracie díky interoperabilitě systémů a centralizaci informací.
Pro odvětví, která se nejvíce podílejí na digitálním obchodu a platformách online služeb, vyžaduje nový právní rámec přezkum jejich interních procesů a v mnoha případech i vývoj IT systémů tak, aby splňovaly nové povinnosti. Ta pak budou mít prospěch z jednotných postupů a větší právní jistoty ve svých mezinárodních operacích.
Daňové úřady budou mít zase k dispozici silnější nástroje pro boj s daňovými podvody , včasné odhalování nesrovnalostí a větší ochranu daňového základu komunity.
Termíny implementace a sledování
Balíček opatření stanoví postupný harmonogram pro vstup různých závazků v platnost . Zrušení režimů rezervních zásob tak proběhne mezi lety 2028 a 2029, zatímco stávající systémy dodávání informací v reálném čase mohou v některých zemích zůstat v platnosti až do 1. ledna 2035 jako přechodné období.
Evropská komise se zavázala k pravidelnému vypracovávání hodnotících zpráv o provádění nových digitálních požadavků a fungování povinností pro online platformy. Členské státy sice mohou zachovat specifická vnitrostátní opatření pro výběr daní a prevenci podvodů, ale nebudou moci ukládat dodatečné požadavky na podávání zpráv o transakcích, na které se nový systém již vztahuje, s výjimkou přiznání k DPH nebo specifických auditů.
Navrhované změny si kladou za cíl modernizovat evropské zdanění a poskytnout mu pružnou a bezpečnou strukturu připravenou na ekonomické výzvy příštího desetiletí.
Reforma DPH prosazovaná Bruselem představuje posun ve způsobu, jakým Evropská unie spravuje své hlavní nepřímé daně , a integruje digitalizaci, zjednodušení a posílenou spolupráci. Nový regulační rámec si klade za cíl konsolidovat integrovanější trh, kde podniky a spotřebitelé těží z jednodušších postupů a efektivnější správy, to vše pod posíleným dohledem s cílem zajistit spravedlivý výběr daní a účinnější boj proti daňovým podvodům.