Jsou případy, kdy nás určité pojmy vedou k pochybnostem a neznalosti, které mohou způsobit pokuty nebo velké problémy s ministerstvem financí. Např Víte, jaký je základ daně?
Tento koncept je třeba vzít v úvahu při vystavování faktur, ale také se používá k tomu, abychom věděli, jakou daň je třeba zaplatit. Budeme o tom mluvit níže.
Jaký je základ daně
Podle článku 50 obecného daňového zákona základ daně je:
"Částka peněz nebo jiné povahy, která vyplývá z ocenění nebo ocenění zdanitelného plnění."
Jinými slovy, je takový, který zahrnuje veškerý příjem, který má, a to jak v penězích, tak v naturáliích.
Uvedeme příklad. Představte si, že jste OSVČ a pracujete pro osm klientů. Každému vystavíte fakturu a když přijde čtvrtletí, musíte vědět, jaký je základ daně pro vaše příjmy, ale i pro vaše výdaje.
Základem daně z příjmů je tedy součet všech těch faktur, které jste klientům vystavili. Nyní, jak víte, faktury mají základní cenu, na kterou se vztahují daně, jako je DPH a daň z příjmu fyzických osob. s vědomím toho, základem daně není součet faktury, ale cena před uplatněním těchto daní.
Řekněme, že máte osm faktur po šesti stech eurech. Vaše práce stojí oněch šest set eur, ale fakturu musíte udělat s DPH a srážkovou daní z příjmu fyzických osob. Faktura tedy bude činit 600 EUR + DPH (21 % z 600 EUR) – daň z příjmu fyzických osob (15 % (někdy 7) z 600 EUR).
V případě výdajů by se stalo totéž. DPH, která vám byla uplatněna, je rozepsána, stejně jako IRPF a na tomto základě se uplatňují daně, které mají být zaplaceny.
Co zahrnuje základ daně?
Zaměření na daňový základ faktur nebo příjmů, lze do něj zahrnout několik prvků. Hlavní jsou následující:
- Příjem z práce pro ostatní. Tedy váš plat, pokud pracujete pro někoho jiného.
- Příjem ze samostatné výdělečné činnosti. Tedy faktury, které vystavujete jako OSVČ a které jsou vaším příjmem.
- Pronájmy.
- Příjmy z kapitálového zisku.
- Dividendy.
- Důchody.
- Anuity.
- kánony.
- Ceny v loterii.
- Ceny v hotovosti nebo věcné ceny.
- Naturální příjem.
Zdanitelný základ vs. zdanitelný základ
Mnohokrát mají tyto dva pojmy tendenci být považovány za stejné, ale ve skutečnosti tomu tak není. Ve skutečnosti jedno závisí na druhém.
Základ daně je ten, který se používá pro výpočet IRPF. A základ daně je ten, který slouží k tomu, abychom věděli, jaká je hodnota základu daně.
Pojďme si to vysvětlit jinak.
- Likvidovatelný základ: je základ daně před uplatněním odpočtů a krácení.
- daňový základ: je rozdíl mezi hrubým příjmem a slevami a srážkami.
Je pravda, že v mnoha případech je to stejné, ale mohou nastat případy, kdy se tak nestane.
Jak vypočítat základ daně
Pokud v určité chvíli musíte vypočítat základ daně, protože na něj nemáte a máte jen konečnou částku, můžete to udělat. Ve skutečnosti je vzorec následující:
Základ daně = Hrubý příjem – Srážky
To znamená, že musíte vložit částku, kterou vyděláte, a odečíst srážky, které na vás byly uplatněny.
Například v návaznosti na předchozí téma, OSVČ a faktura 600 eur. Pokud jste celkem zaplatili 636 eur, Pokud chcete zjistit, jaký je základ daně, museli byste postupovat podle vzorce:
Základ daně = Hrubý příjem – Srážky
Základ daně = 636 – Srážky
A jaké by byly ty srážky? Jak jsme již řekli, máme DPH, což je 21 %, a daň z příjmu fyzických osob, která je 15 % (toto přidáno). Z tohoto důvodu,
Základ daně = 636 – DPH (126) + daň z příjmu fyzických osob (90)
Základ daně = 600 eur.
Tři způsoby výpočtu základu daně
Jak jste viděli, vědět, jaký je daňový základ a faktury jde snadno vyndat. Co možná nevíte, je, že tato metoda se nazývá „přímý odhad“.
Ve skutečnosti lze při výpočtu tohoto termínu použít tři metody:
Metoda přímého odhadu
Spočívá v získávání skutečných údajů osoby, aby mohla určit základ daně bez ohledu na to, co musí nést (IRPF, DPH...).
Metoda objektivního odhadu
Je to takový, ve kterém se prostřednictvím modulů, velikostí nebo poměrů získá průměrný základ daně. Chci říct, není to skutečné. ale je to průměr toho, co se vzhledem k těmto podmínkám považuje za jeho průměr.
To se samozřejmě může a nemusí blížit realitě (pro i proti).
Metoda nepřímého odhadu
Provádí to sama daňová správa, tak, že provede nějaké znalecké posudky, kterými se odůvodní a stanoví příslušný základ daně.
To se používá, když to nejde spočítat předchozími metodami a navíc osoba nemá účetní knihy, nepodala přiznání, nejsou aktualizované údaje...
Už je vám jasnější, co je to základ daně?